Pravoslav Kotík (1889-1970)

Návrh na vitráž do chrámu svatého Víta (Svatý Jan Křtitel), okolo roku 1940, kombinovaná technika na kartonu, signováno v pravé horní části P. Kotík, signováno taktéž na rubu P. KOTÍK, rozměry malby 119 x 99,5 cm, celkové rozměry s rámem 129 x 109,5 cm, původní dobová adjustace.

Přiloženo Osvědčení od Národního památkového ústavu.

Znalecký posudek: PhDr. Rea Michalová, Ph.D.

Z posudku: 

Posuzované dílo „Návrh na vitráž do chrámu sv. Víta (Sv. Jan Křtitel)“ je autorsky nezpochybnitelnou, motivicky unikátní prací Pravoslava Kotíka, výrazného představitele české moderny, umělce, který nepodléhal teoretickým dogmatům a měl odvahu k výtvarnému experimentu. V jednotlivých fázích své tvorby velmi originálně zpracoval podněty sociálního realismu, (neo)klasicismu, pozdního kubismu, civilismu čtyřicátých let a dotkl se také, jako jeden z prvních v Československu, i poválečné abstrakce.

Předložené dílo je námětově unikátní, sběratelsky nesporně zajímavou Kotíkovou prací, která dokumentuje významný umělecký úkol v pohnuté době druhé světové války, který nastolila roku 1940 vypsaná soutěž na výzdobu kaple sv. Jana Křtitele v chrámu sv. Víta v Praze. Této soutěže se zúčastnila řada našich předních umělců, kromě Pravoslava Kotíka např. Jan Bauch, Alois Wachsman, Karel Svolinský, Jaroslav Vodrážka a další. Soutěž probíhala v několika kolech, umělci pracovali s vypětím všech sil. Protože však válečná doba nebyla realizacím tohoto typu příznivá, původní záměr se nakonec neuskutečnil. Kaple sv. Jana Křtitele ve středověké části katedrály nebyla dokončena a katedrála zůstala tak jak byla postavena v devatenáctém století, zachovávajíc si svůj pseudohistorický vzhled dodnes.

Předložené dílo „Návrh na vitráž do chrámu sv. Víta (Sv. Jan Křtitel)“ bravurně dokládá všechny výtvarné přednosti, jež Kotíkovu tvorbu charakterizují: smysl pro velkorysou kompozici, barevnou organizaci prostoru, bravuru detailu, dynamičnost gesta ústící do monumentality. Z tohoto díla doslova cítíme, jak autor byl technikou vitráže fascinován a jak zužitkoval všechny možnosti, které tato forma umělci nabízí. Lze jen litovat, že „Návrh na vitráž do chrámu sv. Víta (Sv. Jan Křtitel)“, geniálně prozařující ponurost válečné doby a skýtající naději, nebyl realizován.